Ve dnech 14. - 16. září třídy 6. A a 6. B šly na adaptační kurz, který se konal v penzionu Zelený háj. Vyráželi jsme ve čtyři hodiny odpoledne a do cíle jsme dorazili v šest hodin večer. Šli jsme přes les a většinu dětí značně bolely nohy, ale muselo se dál. Eliška a já jsme si "osedlaly" kluky, aby nás nesli na zádech, protože jsme byly líné jít. Šli jsme hodně roztahaně, a tak, když jsme dorazili na rozcestí, první část už byla někde vepředu a my nevěděli, kudy dál. Paní učitelka udala směr a zkusili jsme, kam cesta vede. Naštěstí směr byl správný, takže na fotbalovém hřišti v Krchlebech jsme byli zas v plném počtu, tak jsme zde udělali malou pauzu na svačinu. Někteří si trochu zadováděli nebo popovídali, ale nemohli jsme tu být věčně, a proto jsme vyrazili opět na cestu. Na konci Krchleb jsme odbočili do lesa, kde bylo mnoho trnů, keřů a všelijakých brouků. Skoro všichni jsme značně funěli, ale do cíle to byl už jen kousek. Z lesa jsme vylezli nedaleko Zeleného háje a těch pár metrů už nebyl žádný problém. V cíli jsme si rozdali spacáky, které vezl pan učitel Valečka, a poté jsme se rozdělili do chatek. Do večerky už jsme nic moc nedělali.
Ráno byl k snídani perník a čaj. Po jídle jsme se vydali hledat zkameněliny. Většina dětí našla velmi pěkné a zachovalé otisky rostlin, kmenů stromů a stonky. Všichni byli se svými objevy spokojeni, a někteří dokonce nechtěli přestat hledat. Museli si ale s tím, co našli, vystačit, protože už byl čas na oběd.
Po obědě bylo v plánu jít na krchlebské fotbalové hřiště, kde jsme měli volnou zábavu a dělali jsme vše, co nás napadlo. Na zpáteční cestu do Zeleného háje nám pan učitel Valečka koupil sladké osvěžení - nanuky. Snědli jsme je a pokračovali v cestě na Zelený háj. Když jsme se vrátili, bylo opékání vuřtů a zpívání (to nás moc nebralo), ale zase se nám prodloužila večerka. Po snědení vuřtů jsme se rozešli do chatek.
Ráno jsme už balili věci a šlo se na cestu do školy na oběd. Šli jsme tou samou cestou jako ve středu. Udělali jsme malou pauzu na foto a pak už moc nechybělo a byli jsme ve škole. Naobědvali jsme se, rozebrali spacáky a šli domů.
Myslím, že adaptační kurz byl zajímavý a lecčemu jsme se přiučili.
T. Vacíková, 6. A
Adaptační kurz
Sešli jsme se ve 4 hodiny odpoledne. Bylo velké horko a slunce pražilo. Po chvíli jsme společně s naší třídní učitelkou paní Ivanou Brožovskou a s vedlejší třídou vyrazili od školy.
Šli jsme přes Výšek. Cesta už se zdála nekonečná. Za chvíli jsme dorazili k lavičce. Po chvilce odpočinku jsme zase vyšli. Skrz les jsme dorazili až do Krchleb. Vzali jsme to znovu přes lesní cestu – no a tak trochu jsme zabloudili, jen jsme minuli cíl. Nakonec jsme přece jenom dorazili na ZELENÝ HÁJ. Ten den už jsme měli volno, ale večer jsme museli jít spát v 9 hodin a odevzdat mobily.
Ráno byla snídaně přibližně v 8 hodin, dostali jsme buchtu nebo vánočku – a obojí bylo moc dobré. Za chvíli jsme vyrazili na vykopávání zkamenělin. Docela se nám povedlo. Našli jsme: obtisky přesliček, kapradin, kůry stromů, a někdo dokonce našel i obtisk hadí kůže. V poledne nám přivezli oběd z jídelny. Měli jsme guláš a byl výborný. Chvilku po obědě jsme měli domluvené fotbalové hřiště v Krchlebech, kde jsme si mohli zasportovat. Bylo hrozné vedro, takže to moc nešlo. Za snahu jsme dostali nanuka. Pak bylo volno.
Večer jsme si zazpívali u táboráku a k tomu nám hrála krásně kytara. Tentokrát už byla večerka v půl jedenácté pod podmínkou, že budeme potichu.
Třetí den jsme vyšli v 10 hodin, abychom to stihli ve 12 na oběd do školy. Stihli!
Adaptační kurz se docela povedl. Nikdo se nezranil, ani nezabil a celý kurz utekl docela rychle. Také jsme se lépe seznámili s naší třídní učitelkou, nu a teď už začíná škola.
Eliška Jáchymová, 6. A
